Jsem drahý nebo levný?


15. 3. 2013

Jak to tedy je? Část lidí mi říká, že jsem moc levný a že mě to neuživí. Zvláště ti, kteří pracují podobně. Někteří mají naopak pocit, že cirka pětistovka až tisícovka za hodinu konzultace je moc a že deset tisíc za jeden den strategického nebo fundraisingového plánování je příliš. Prvním říkám, že to zkusím, protože chci být dostupný a protože je mým primárním cílem nevládkám pomáhat, nikoliv na nich vydělávat. A navíc, zdražit můžu vždycky, že :). Navíc žijeme skromně, ani auto nemáme, respektive nepotřebujeme :). Druhým se snažím vysvětlit, že prostý přepočet na hodinu a srovnání s nákladem na zaměstnance hodně kulhá. Když jsem nemocný, tak nevydělám ani korunu a naopak projídám rezervu (když ji mám…), nemám žádnou placenou dovolenou, o prázdninách nebo vánocích moc práce také nebývá a naopak si na ně musím vydělat jindy. A taky musím zaplatit daně, platit si sociální a zdravotní. Musím si pořídit a obhospodařovat techniku (notebook, tiskárnu, telefon), kupovat si toner, platit za internet a účty za telefon, nájem za kancl, respektive kafe a víno v kavárnách :). Nechci přešlapovat na místě, tak chodím na školení nebo si kupuji zajímavé knížky. Platím nájem, úvěr za opravu bytu, energie, školkovné pro děti. I to oblečení v mých oblíbených sekáčích něco stojí. Abych byl odpočatý a zdráv, zajdu občas do sauny, na koncert, do kina. No nic, taky přeci znáte stavařův výčet v geniálním filmu Na samotě u lesa.

Co se samotných cen týče. První schůzky a nastavování cílů spolupráce jsou povětšinou zdarma, platíte až samotnou práci. A například (nejen) u strategických plánování je třeba si uvědomit, že dobře odvedená práce a především výsledek záleží na opravdu důkladné přípravě, která většinou schramstne několik desítek hodin. Suma sumárum, myslím, že jsem vlastně docela levnej. A navíc fakt dobrej. A skromnej :).